Dnes ve 21:30 premiérově dvě epizody finální série na TV JOJ!
HAPPY BIRHTDAY! John Francis Daley slaví 32. narozeniny!

'Bones' Series Finale Post-Mortem: Rozhovor s showrunnerem Michaelem Petersonem

2. april 2017 at 15:24 | bones-czech.blog.cz |  interviews

Zvažovali jste nechat někoho z hlavních postav v té explozi umřít?
Ano. Vedli jsme hodně diskuzí. Ale tenhle scénář nám přišel pro seriál nejupřímnější. Kdyby to byl seriál 24 hodin nebo Homeland, bylo by to úplně jiné. Tohle je seriál, kdy každý dostane šťastný konec.

Odvíjelo se to od toho, o čem tahle série byla: prozkoumat, kým Booth a Brennanová jsou. Od první série se Booth vyrovnává s pocity viny za své činy a získání rovnováhy ve svém životě, porovnává lidi, které zabil versus lidi, kterým pomohl. Takže se potýkal s tou vinou a novým vymezením toho, kým je. A tím je k tomu donucena i Brennanová. V pilotní epizodě neví, co se stalo s jejími rodiči, a ty obtíže jsou ještě těžší, když zjistí, že kým si myslela, že je - i její jméno - se liší od reality. Pak ztratila svého otce, se kterým si těžce dlouhou dobu budovala nový vztah. A tahle finální epizoda je poslední překážkou, kterou musela překonat. Kdo je? Kdo je její rodina? Vytvořila si tu rodinu v Jeffersonu a s Boothem a jejich dětmi, ale v téhle finální epizodě, jsme ji vzali to, čím vždy definovala samu sebe, a tím je její inteligence. Zpochybňuje, kde je její místo ve světě bez ní. Kým je bez své inteligence, která ji definovala? A co zjistí, je, že i kdyby o ni přišla, stále je hodnotnou osobou, protože se vidí skrz Boothovy oči. Ano, získá své schopnosti zpátky, ale ve svém srdci a v hlavě ví, že je víc než to.

Vždy dávám uznání Davidovi, řekl, abychom se opět podívali na první sérii a na to, kým tyhle postavy jsou. Ve chvíli, kdy jsme tohle všechno věděli, se ta epizoda psala sama od sebe, tak nějak. Je to uspokojivé, protože to působí upřímně. Takže jsem nebyl nervózní. Stephen Nathan ten příběh vymyslel, a Karine Rosenthal pak pomohla zařídit, aby bylo finále co nejvíc o postavách, jak je to jen možné.

Měli jste obavy, že s tím zajdete příliš daleko, a bude to působit, jako že zamítáte její inteligence nebo její pýchu na svou inteligenci?
To je velmi fér otázka, a myslím, že nakonec to je důvod, proč jsme jí to nevzali. Na její inteligenci není naprosto nic špatného. Je to krásná přednost. Ale myslím, že příběh její postavy je o tom, kým je a jak se vidí vyzrálejším způsobem, takže jsme jí to nechtěli vzít natrvalo, ale jen ji dostat do bodu, kde si uvědomí, že její inteligence není to, kým je. Je to mnohem vyzrálejší osoba, než když jsme se s ní setkali poprvé. Sundala všechny ty bariéry kolem sebe a otevřela se, a na to jsme chtěli poukázat.


Poté, co skončil Hodgins ochrnutý, jste mi řekl, že vždy směřujete ke šťastnému konci. Byl tohle vedoucí princip i pro finále, nebo jste zvážili i temnější cestu?
Vedli jsme mnoho úvah. Uvažovali jsme o tom, že Hodgins bude opět chodit: je tohle nadnesenost, které musíme docílit? Ale je to stejné jako s rozhodnutím nepropustit Zacka hned z vězení, nepřipadalo nám to skutečné. A myslím, že je velmi důležité připomenout si, že jen proto, že máme obtíže nebo postižení nebo cokoliv jiného, to neznamená, že život není radostný. Může to klidně znamenat opak. Získáte novou perspektivu... Takže myslím, že jsme nikdy neuvažovali nad tím, že bychom to zakončili temněji. Uvažovali jsme nad tím, zda by to mělo být ještě pozitivnější.

Existuje šance, že se Cam po svých šesti měsících mimo Jefferson už do práce nevrátí?
Jo, myslím, že to je silná možnost. Myslím, že ona a Arastoo učiní nějaká těžká rozhodnutí, až se spolu budou ohlížet za svými kariérami. Ale víte, takový je život. Lidé se posunou dál, ale to neznamená, že tím končí ta přátelství.

Angela naopak vždy mluvila o tom, že odejde. Jak jste došli k tomu, že se usadí v Jeffersonu?
Prvně to bylo teritorium, které jsme už vydolovali, abych byl upřímný. Ona se tak moc změnila. Nechce prostě odejít a žít v Paříži a být slavnou umělkyní. Její priority se změnily, jako mámy, kamarádky a všeho dalšího. Už se rozhodla, že věci nevyjdou přesně tak, jak chceme, a to je dobře. Myslím, že ti nejsilnější lidé mají schopnost změnit, kým jsou, a v průběhu mění své ambice, a Angela je rozhodně jedním z těch lidí. Nebude se držet starého snu. Každý den si bude vytvářet nové sny.

Ve finální epizodě a celé sérii bylo mnoho odkazů na předchozí roky. Měli na to vliv i herci?
Ta poznámka o Mulderovi a Scullyové, kterou pronesl Booth, to byl naprosto David. Říkal: "Jo, musíme to udělat, musíme." A byly okamžiky, kdy jsme si říkali, že chceme být skromní, nechceme se porovnávat," a on říká: "je to vtip z pilotu, musíme to udělat." A myslím, že nakonec měl pravdu. Rozhodně jsme tím nikoho nechtěli urazit. Pořád jsme to ze scénáře mazali a pak to tam zase vraceli. A pak [při editování] jsme to vystříhávali a zase vraceli zpátky - několikrát. Protože jsme měli obavy. Hart miluje [tvůrce seriálu Akta X] Chrise Cartera. Všichni milujeme Akta X. Nešlo o urážku. Jsme vnímavá skupina lidí. Chtěli jsme se ujistit, že to nepůsobí negativně. Seriál Akta X velmi respektujeme. Určitě jsme nechtěli, aby to bylo urážlivé. Je hodně lidí, kteří jsou fanoušci obou seriálů. Ale myslím, že to fungovalo a je to vtipné pro fanoušky, kteří si to vybaví jako vzpomínku na úplně první epizodu.

Konečně jsme získali poslední část té 4:47 skládačky. Jak jste se rozhodli na významu?
Vedli jsme velké diskuze. Každý se na to díval jinak. [Tvůrce seriálu] Hart měl velmi erudovaný a doslovný způsob, jak to vyřešit, který pro nás byl prostě příliš obtížný. Řekli jsme mu, že pokud to chce napsat podle sebe, rozhodně to přijmeme. Ale snažili jsme se to zakončit co nejlíp, to šlo. Všechno, co jsme kdy použili v souvislosti s 4:47 bych nazval předzvěstí vedoucí k tomuto momentu. Je to připomínka toho, že 4:47 v jejich životech hraje klíčovou roli, a pro mě jde o moment, kdy se vše samo redefinuje. Tím bojem si prochází Brennanová a nakonec projde jako změněná osoba. Vidí se v jiném světle.

Stejně tak Booth - konečně se dostává přes svůj pocit viny, který s sebou nesl už věčnost: ty životy, které vzal a tenhle klíčový život, kterého litoval nejvíc, když někoho zastřelil přímo před jeho dítětem. V tomhle činu a v jejich přežití, změnili se. Booth je konečně schopný zprostit se té viny díky slovům Brennanové. A Booth zase pomohl Brennanové redefinovat se a vidět, že je víc než její inteligence. 4:47 je moment, kdy se v jejich životě opět něco změní. Jsou si o tolik víc blízcí a mohou spolu odejít - ne za sluncem, ale do noci. A víte, že budou v pořádku. Je to něco, co tu bylo celou dobu a konstruovalo to tenhle moment, který říká: "Boothe a Brennanová, váš život se ještě jednou změní."

Můžete říct, jaký byl Hartův původní nápad?
Je na mě moc chytrý, abych to dokázal vysvětlit. Souviselo to s Brennanovou a s tím, jakou výjimečnou ženou je. Ale on by to opravdu řekl lépe.

To zničení laborky - šlo o to, že jste věděli, že ten prostor stejně budete muset rozebrat, tak jste si říkali, proč to rovnou nevyhodit do povětří?
Ano, byl tu pocit toho, že jsme nechtěli, aby si s našimi hračkami hrál někdo jiný. Ale realita toho byla prostě depresivní. Cítili jsme se strašně. Ale pak umělecké oddělení začalo rozebírat všechny detaily ohledně toho, jak to bude vypadat, až to bude zničené a litovali jsme toho, že jsme to neudělali dřív [před finále]. Bylo to tak krásné, že jsme to chtěli natočit ze všech možných úhlů. Ale také jsme chtěli odejít ve velkém. David Boreanaz kdysi řekl, že chce projet laborku tankem. Není to tank, ale bomba je tomu blízko.

Hodgins mluví o jeho a Angely nenarozeném dítěti jako o "malém chlapci." Má pravdu? Budou mít kluka?
Rozhodně. Bude to kluk. Není sice Avalon, ale jeho intuice je v tomto případě dost dobrá.

Karen a Aubrey - dá se říct, že jde o víc, než jen o jezení smaženého kuřete v jeho kanceláři?
Doufáme. Jestli s námi někdo chce mluvit o spin-offu, půjdeme do toho. [se smíchem] Líbí se nám, že víme, že jsou tyhle postavy někde spolu a jedí smažené kuře a dobře se baví.

V poslední scéně s Boothem a Brennanovou jste i mile zmínili Sweetse. Zvažovali jste přivést Johna Francise Daleyho zpět, aby hrál ducha nebo tak něco?
Ty duchařské věci jsou v Bones světě trochu matoucí, jelikož jde tolik o logiku a vědu a realitu, ale máme tu momenty, kdy se děje něco nadpřirozeného. A přišlo nám, že už jsme si to vybrali v souvislosti s Avalon. Zajít ještě dál, to by působilo tak, že je to víc duchařský seriál, než ve skutečnosti je.

Na rozdíl od některých finálních epizod tu nebyla žádná výjimečná poslední věta nebo dialog - působí to spíš jako normální epizoda. Kdy jste se rozhodli, že to tak chcete udělat?
Bylo to dost těžké. Cítil jsem se poctěný, když mi řekli: "Ty a Jonathan budete odpovědní za tohle finále." To je skvělé. Ale pak si říkáte, "bože, jsme zodpovědní za poslední větu nebo dialog seriálu, možná jsme neměli říct ano." Ale nakonec nám přišlo nejlepší nechat tam to jejich dohadování, které se pomalu vytrácí do pozadí. Někdy je to ve scénáři, někdy si prostě David a Emily dělají své a improvizují. Tady to bylo zkombinované. Do určité části to bylo napsané a David pak požádal p prostor pro něj a Emily, a říkal "nebojte se o to, nechte nás dělat naši věc." A taky že jo. Vždy to byl seriál, kde je spoustu důvěry. Věří nám s tím, co napíšem a pak tomu dodají něco navíc, tu zvláštní jiskru, která fungovala tak dobře po 12 sérií.

Bylo to to poslední, co jste natočili?
Poslední záběr nebyl ve skutečnosti poslední záběr - mělo to být to poslední, co natočíme, ale takhle to prostě v televizi funguje. Ta velká akční scéna s helikoptérou měla být natočena mnohem dřív, ale byl šílený vítr, a tak jsme to museli přesunout, a to byl nakonec poslední den natáčení, ten šílený kousek s helikoptérou.

A dotočili jste v prosinci. Už vám to došlo?
Je to komplikované. Je to pokračující fáze popření, protože žijeme v době, kdy se seriály jako 24 hodin a Akta X a další vrací. Takže si říkáte, že je to konec, ale vlastně není.

Co doufáte, že si fanoušci z Bones odnesou?
Myslím, že to je na nich. Pro mě to byl vždy seriál o naději. Hart je jedním z těch lidí, kteří jsou naplněni velkou nadějí, a to prostupuje do postav a děje seriálu. I jen ty postavy - přijde mi úžasné, že máme tyhle tři hlavní ženské postavy ve vědě, které jsou velmi odlišné, ale míří k budoucnosti, ve které bude více rovnoprávnosti, kde budou tyhle obory přístupné všem. Na seriálu je prostě něco, co vždy působilo velmi nadějně. A chci, aby to lidé cítili i s koncem seriálu. Vidíme Bootha a Brennanovou, jak odchází a jsou změnění lidé, ale chcete mít ten pocit, že tu stále budou, stále budou řešit zločiny a dělat svět lepším místem, i když už je neuvidíte. Stále vtipkují a smějí se v autě, mají své rozdíly a ty hravé dohady, které jsou pro ně typické. Opravdu máte naději, že se to děje dál, i když je nevidíte. Rozhodně je hořkosladké, že už je neuvidíme, ale máme pocit, že jsou na dobrém místě a budou v pořádku. A vy jako divák budete také v pořádku.

 


Comments

1 Janka Janka | 2. april 2017 at 18:05 | React

To finále bolo super presne kvoli tomu, čo je v tomto rozhovore. Ja som veľmi chcela počuť z Boothových úst oslovenie Brennanovej "Temperance". Za celý seriál to povedal asi 10krát, v prvých sériách viac, potom dlho nič a potom až v 8.mej. Keď on povedal "Temperance" išlo o mega doležitú a vážnu vec. Som rada, že to tam dali. Veľmi som nechcela, aby Hodgins začal chodiť a som rada, že ho nechali na vozíku a v tomto rozhovore je to veľmi pekne vysvetlené. To, že vzali Brennanovej inteligenciu bol geniálny ťah. A veľmi sa mi páčilo, že vďaka tomu ju VŠETCI mohli vidieť tak, ako ju videl Booth celé roky. Tá scéna so stážistami bola neskutočná. Lebo ona bola aj v1. sérii dobrý a srdečný človek, ale bola zranená a nikoho okrem Bootha a Angely si k sebe nepustila. Výborné to bolo. To, čo jej Booth povedal v kancelárii bolo tak nádherné, že nejdem radšej písať, koľkokrát som si tu scénu pozrela. Mimochodom, keď vyrobili improvizovaný dopler, aby skúsili počuť srdce bábatka a potom to srdiečko začala biť, slzy som mala v očiach. Myslím si, že nie je možné, aby to bolo v takom skorom štádiu počuť obyčajným stetoskopom aj keď "zosilneným", ale kašlať na to, bolo to nádherné. :). 4:47 bolo pre mňa OK, presne také niečo som čakala. Keď som si v hlave prebehla epizódy, kde sa to objavilo, presne to zapadá do toho kontextu, že všetko je zničené, ale ono nie je, práve naopak, je to nový začiatok. To bolo tiež super.  Určite mi ešte niečo napadne, videla som finále zatiaľ len raz, nebolo viac času, ale čokoľvek kedykoľvek bolo v Bones pre mňa odveci, aj vo finálnej sérii, všetko je odpustené a zabudnuté, záver dali ako sa hovorí "na pána". A som rada, že počúvli Davida a vychádzali z 1. série, lebo to bolo veľmi dolězité. Hrozne mi budú chýbať, ale Bones je moja láska a tak o týždeň dva idem na Pilot a dám si tú jazdu s nimi ešte raz. Prepáčte ten dlhý koment, ale musela som :D

2 Addie Addie | Web | 2. april 2017 at 19:36 | React

Jo, já jsem do finální série šla s tím, že to chci ještě jednou slyšet, ale pak jsem na to zapomněla, jak sem byla víc zaneprázdněná myšlenkami na to, že seriál končí a když jsem pak epizodu sledovala a fakt řekl, byla jsem nadšená. Přijde mi, že o každé scéně se toho dá říct, že nebudu odpovídat na všechno, snad teda asi fakt napíšu článek o epizodě a nebo možná i o 12x11, aby to dávalo větší smysl. Já si teda finále zatím stihla pustit jen třikrát, ale pokaždé se mi to líbí ještě víc a pokaždé brečím.. :D Ale se 447 jsem taky spokojená, přijde mi, že to přesně dává smysl s těmi významějšími okamžiky, kdy ho ukázali (a mnohem větší smysl v porávnání s Hartovou myšlenkou - to bude zase v jiném článku). Dneska večer si asi pustím oba díly najednou, snad mi vyjde čas. A když si pustíme jeden díl každý týden, třeba než to dokoukáme, tak přijdou s nějakou Bones minisérií :D

3 Janka Janka | 2. april 2017 at 20:53 | React

Ako ... Temperance je top. On to vie tak povedať,že mám z toho zimomriavky. Hneď v Pilote v "partneri si hovoria veci, budujú doveru" no a tak aj skončili vo finále "You are my partner, dont forget it!" podľa mňa, geniálny most medzi úplným začiatkom a úplným koncom. Keď našla svoju mamu, keď sa rozplakala kvoli obeti, čo nikdy nikto s týmu pred tým nezažil, vždy tam bolo Temperance. Museli to dať na koniec! A 447 veľa ľudí vnímalo leb akože sa spolu vyspali. Ale tam toho bolo oveľa viac. Keď odchádzali na Maluku do Adganistanu, to vyzeralo teda ako totálny koniec a ono to bol len sposob ako nájsť cestu k sebe, potrebovali byť takto od seba. Keď Pelant vydieral Bootha, Brennan sa mu prostr rozhodla veriť, lebo vedela, že je dobrý človek a má dovod. Neskutočne ju to ranilo, ale rozhodla sa mu veriť, to bolo veľmi doležité, lebo všetky dokazy a fakty jej hovorili, že ju asi nemá až tak rád ako tvrdí a ona sa rozhodla VERIŤ, Brenenová. Obrovská vec. A to všetko spája 447. Skončili to fantasticky s týmto číslom. No, ešte to chcelo prezradiť, čo je na strane 128 a bolo vy to komplet s tými číslami :D

4 Janka Janka | 4. april 2017 at 23:53 | React

tak som to nevydržala a pozerám poslednú časť aj keď som asi cca 2 série pred tou poslednou nevidelaa úprimne? mne je do plaču ... hlavne keD Brenannová povedala že si pamätá deň keď každý jeden stážista nastúpil ... :( a veru to že prišla Bren o svoju "inteligenciu" a ako jej pomáhali :) Podľa mňa a možno si to len myslím to má možno aj význam v tom, že nkdy nevite čo sa stane a môžete o to prísť teda aj keď bola B. na stážistov niekedy strašne neviem to pomenovať nakoniec jej naozaj pomáhali čo bolo úžasné. Tak isto v kancelárii keď spomenul Wandu tak som si spomenula na tie časti kde títo dvaja boli a samozrejme ... keď B. vzala Bootha na strelnicu na Valentína to bolo super :) taktiež ako sa stážisti spojili a využili to čo ich B. naučila ... a ako sa jej vrátiila "pamäť" :D som sa aj pousmiala ... naozaj si šibká už asi z toho :D to 4:47 naozaj koniec niečoho a aj začiatok :) čakala som asi všetko ale toto nie :)
sedím na riti a revem jak malá ... a pritom som začala BONES sledovať až od 6. série a posledné tuším 3 som nevidela ale samozrejme ja koza som si poslednú časť musela kuknúť ... a samozrejme omieľam to všade škoda že pri tom nebol Sweets toho som mala tiež rada :) CVOKÁR :D

5 Janka Janka | 4. april 2017 at 23:58 | React

[4]: A ako šla tá hudba keď si balili veci do tých krabíc a samozrejme kráľ laborky :D :D :D
už trz vážne nakoniec si myslím že BONES si zalsúžili takýto krásny koniec ... a asi začnem sledovať od začiatku od prvej série ... a hoci viem ako to skončí teda budem vedieť vždy dokola dokolečka si to rada pozriem ... :)

6 brre brre | Web | 5. april 2017 at 18:15 | React

hmm tak sem by se můj komentář hodil víc ale tak jsem originální a nenapsala jsem ho tam co všichni:o))

7 Addie Addie | Web | 5. april 2017 at 21:20 | React

[5]: Já jsem dost vedle z obou písniček, několik dní jsem poslouchala jen Almost home (tu při tom balení), a už to mě tak nějak deprimovalo, ale pořád jsem vyhýbala té úplně na konci, pak jsem si ji včera konečně pustila tu z finální scény z B&B a už teď mi přijde hrozně nostalgická a nutí mě nutit myslet na to, jak moc mi už teď chybí a jak mi budou chybět, a mimo jiné se k nim skvěle hodí

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement